Cesta tam a zase zpátky, aneb jak jezdím vařit kafe

Vstanu v 6, abych byla v půl 8 na pozemku.

Abych zapojila čerpadlo, aby omítkáři mohli začít stříkat ty naše sádrové krasavice.

Rozkaz zněl jasně - zapnout čerpadlo, jinak bude mazec!

Když tam dorazím, v domečku už se svítí.

Nejkrásnější pocit na světě! Už abychom si tam mohli svítit my.

Jdu se podívat do domečku, a tam sedí omítkáři. Snídající. Čtoucí si noviny. Zírající.

"Omlouvám se, bylo mi řečeno, že tu budete až na 8 hodinu. Dáte si kafe?"

"Jo" - "Jo" - "Jo. S mlíkem."

"Já jsem přijela zapojit to čerpadlo, abyste mohli začít s těma omítkama."

"Ale my je dneska dělat nebudem. Dneska děláme jen přípravy. To jste sem jela zbytečně. Hehe."

Nechápu, že by vtip?

"Ale mně bylo řečeno, že přípravy jste dělali včera, proto jsem sem jela."

"No budeme dělat lišty a tak. To děsně trvá."

Hm. Aha.

"A kdy to bude asi tak hotové?"

- původní dohoda zněla "v pátek"

"Jo pani, určitě ještě příští tejden. MY TOTIŽ O VÍKENDECH NEMAKÁME!!!"

Hromové zaburácení. Jo, jasně, já vás do toho budu nutit těžko.

Udělám to kafe, kafe, kafe s mlíkem a prchám.

Dorazím domů po 9 hodině, nevyspalá a otrávená. Volá stavbyvedoucí a šíleně se omlouvá. Prý na něj včera řvali, ať kouká majitel naklusat a zapnout čerpadlo. Teď zase, že to naše čerpadlo má na ně malý tlak. A že vlastně nemakaj ani v pátek.

No, jak řekl lord - "A proč já musím?"

Kam jsme se posunuli?

Klasická, generacemi prověřená hra Plumber, alias pokládka odpadního potrubí

A dále - máme střechu. Tedy vlastně ne.

Ona se tedy bude ještě předělávat, protože byla špatně nalaťovaná, a vlastně jí vůbec nemáme. Jedna z pozitivních věcí na tom, když si majitel firmy bere svou firmu VELMI osobně, je ta, že ho zastihnete prakticky kdykoliv a komunikace je blesková. Jedna z těch méně pozitivních je, že budete pod drobnohledem a můžete se dočkat nepříjemných telefonátů, když si dovolíte něco z dění na stavbě okomentovat jinak, než kladně.

Ale dál!

Kromě křivé střechy máme již udělané rozvody elektřiny i TV/internetu, ale hlavně!

Hlavně máme okna i dveře a navíc od pátku vylité podlahy!

Zítra se začne vše připravovat na stříkání sádrových omítek a pak, pak už bude záležet jen na tom, zda při nás bude stát sluníčko a jak rychle nám bude domeček vysychat, aby byl připravený na izolace, fasádu a to "velké finále".

Vizualizace koupelen

Blesková rychlost a maximální vstřícnost - takové jsou zatím naše zkušenosti s koupelnovým studiem Ptáček v Unhošti. V pátek jsem strávili 3 hodiny vybíráním a kombinováním, v pondělí mi pan Baroch volal, že je hotovo. V úterý jsme poprosili a drobnou změnu (přidání topných žebříků) a 15 minut na to už mi ve schránce přistály upravené náhledy. Zkrátka - kdyby tak šlo všechno takhle dobře!

Horní koupelna

 Pod oknem ještě přibude bílá komoda na ručníky

 Spodní koupelna

Vedle sprchového koutu bude bojler a expanzní nádoba, které - doufejme - nějak šikovně zakryjeme falešnou skříní.

Dlažba je RAKO rock tmavě šedá, obklady RAKO remix bílé, spárovačka bude světle šedá a lišty "stříbrné".

Už aby to bylo!

O věncích a věnečcích

Během minulého týdne jistě na celém světě mnoho dívek o věneček přišlo, my jsme však naopak získali už druhý.

Přirovnání k hradu je aktuálně značně aktuální - namísto střechy a oken zatím máme elegantní cimbuří

Lord s Lobem právě vyhlíží skrz zeď pokoje pro hosty / budoucího dětského pokoje. "Tak támhle přesně nevidím na ten wifi vysílač no..." ...aneb bez internetu ani ránu, máme nervy jako špagáty!

A schody už také máme, hurá! Obloženy budou dlažbou, nakonec jsme se navíc rozhodli v rámci udržení konceptu dát stejnou dlažbu, jaká bude v koupelnách, i na schody a do kuchyně.

Reklama na porotherm, čili vstupní dveře a okno do spodní koupelny / technické místnosti (nebo spíše místnůstky). Snad již během příštího týdne se dočkáme střechy a pak i oken a dveří.

A na závěr obrázek pro představu, po čem si budeme v hotovém hradě vykračovat. Dekor Canadian pine od firmy Egger, aneb jak zkombinovat požadavky "aby to vypadalo jako dřevo" a "aby na tom nebyla vidět špína".

Příští hlášení už snad bude s náhledy koupelen, nad nimiž jsme v pátek strávili 3 hodiny. Pan designér z nás (hlavně tedy ze mě) byl asi dost na prášky, ale co - hlavní je, že se nám snad povedlo dojít k vhodnému konsenzu. Zatím si troufám říct, že já i lord jsme nadšení!

Dohánění restů

Naštěstí nejsou v LOEXu takoví prokrastinátoři, jako já, takže zatímco tady bylo ticho po pěšině, na pozemku se práce nezastavily.

Deska je vylitá...

 ...a zaizolovaná...

 ...a tady už se na ní zakládají cihly...

 ...a jako zázrakem - už nám stojí první patro!

 A za chvíli už se budeme mít jak dostat i do toho druhého...

 Stropy i s výhledem na tu naši zeleň

My už u toho stromečku snad vážně budeme sedět DOMA!

5.20,- pro štěstí

Dnes jsme provedli mně zatím nejmilejší investici do domu - zamáčkli jsme si do pásů základů mince pro štěstí.

Aby to štěstí, bohatství, a kdovíco ještě nám má tenhle krásný zvyk přinést, stálo za to, použili jsme pětikačku a dvacetník, které už X let čekaly na prahu chaty, až je k tomu prahu někdo přilepí. Oblíbený rodinný zvyk sledovat, kolik návštěv se mince bude marně pokoušet zvednout, jsme tak dovedli ještě dál. Upřímně doufáme, že tyhle mince už v ruce nikdo nikdy držet nebude...v pátek má totiž přijet mix vylít základovou desku.

Také se nám na embryo našeho domu přijel podívat stavební dozor, s nímž jsme se dohodli na namátkových kontrolách problematičtějších fází stavby. Doufejme, že jich moc nebude... Každopádně tak nás vyjde na 300,- za hodinu práce, což je našemu rozpočtu rozhodně milejší, než sedmdesáti až stotisícové částky, které by si účtovali jiní dozorující, které jsme zkoušeli oslovit.

Opět se zkrátka potvrdilo, že dát na doporučení je nejlepší - k panu Truhelkovi jsme se dostali skrze jednu z úžasných úřednic benešovského katastru.

STAVÍME!

Po delší odmlce přicházíme s tou nejlepší možnou zprávou -

JE TO TU!

Po všech útrapách s bankou, tisících kilometrů na trase Kladno - Čtyřkoly, tunách bezcenných papírů a duplicitních informací, stresů a strachů můžeme konečně říct, že domeček snad vážně bude stát.

Minulý čtvrtek, tedy 26.6.2014 mi volal pan Loder - že prý předávka staveniště, zítra.

Úděs. Lord v práci.

Pozdní ulehnutí, brzké vstávání, cesta do Čtyřkol.

Šok.

Očekávané ukázání "tady je studna" a "tady bude rozvaděč" se změnilo v "hele bagr" a skrývku ornice.

Nadšení!

"V pátek vybagrujeme základy slečno.

Přes víkend si rozmyslete, jestli budeme zapouštět nebo dávat ztracené bednění od nuly. Nebo jestli zvedat."

Aha, aha.

Sobotní obhlídka situace s lordem. Tak prý ty dvě řady ztraceného bednění. Na zadní straně domu jsme 3 cm nad zemí. Vepředu víc. Budou schody, na pití kafe. Lord by měl začít trénovat.

V pondělí volá kontrolorka babička. "Ve tři odjeli, základy vylité, průtrž mračen, spěchám na vlak"

A tak už máme základy. Snad se nám v té průtrži nerozmočily...